Sedím si tady, po večeři, mám rýmu jak trám a uvažuju, že se na to sám sobě vymluvím a nebudu dneska dělat stojku.

Když má člověk rýmu, tak moc nechcete být vzhůru nohama, ucpané dutiny ten tlak v hlavě ještě zhorší a není to moc příjemné.

A tak mě napadlo, co kdybych “musel” udělat stojku?

Když pracujete v kamenolomu, tak není každý druhý den “rest day”, odpočinek, stejně tak, když nejdete mlátit kladivem do kamene, protože máte rýmičku, tak vaše děti nemají co jíst. Bolí vás svaly, jste “přetrénovaní”, nechce se vám, máte rýmičku…

Jdete znovu a znovu. “Fitness” manuálně pracujícího muže – kladivo do ruky a jde se. Pokud dojde, nedejbože, k ohrožení vás nebo vaší rodiny – narubáte toho kamene ještě jednou tolik.

Je tam úplně jiná motivace – to není hobby, ani potřeba být fit. To je nutnost, boj o život. Dokážeme mnohem, mnohem víc než si dokážeme připustit. Otázka je, jestli chcete nebo musíte. Jestli chcete, jak moc chcete, máte a nemáte čas, nestíháte, je už pozdě nebo máte rýmičku. Nebo musíte.

Protože když musíte, dokážete všechno a ještě mnohem víc.

Tak já se jdu otočit vzhůru nohama…