Následuje informační email, který jsem posílal našim žákům před začátkem prázdnin.
Ahoj přátelé,
léto začalo, teploty dosahují obludných hodnot a nechápu, jak se v tomhle vedru někdo může hýbat. Obdivuji vojáky, co se v tom bronzovým bordelu dokázali ohánět mečem, vrhali kopí, stříleli po sobě šípy. Prolévali krev, dehydrovaní až po žábry, před branami Tróje nebo u Thermopyl. Nebo jak dříve obdělávali půdu, káceli stromy nebo kosili trávu.
Jak nosili pytle s pískem nebo moukou, veslovali, lovili ryby, chodili, kladli cihlu za cihlou a stavěli, budovali či bořili.
Navzdory horku. Nebo naopak v zimě (o tom vám napíšu zase na podzim).
Jak to zvládli bez klimatizace? Bez dostatečné hydratace a vhodné pokrývky hlavy? Je celkem jasné, že se často přehřáli a padali jak mouchy. Přesto a nebo právě proto, to zvládli. A my, my všichni, jsme potomky těch, co to ustáli. Co dobojovali a zůstali stát, co odnesli potřebný počet pytlů, nebo ulovili, co bylo potřeba.
Jednou jsem četl knihu od Stevena Pressfielda (jestli neznáte, vřele doporučuji jeho knihy), která se jmenuje "The Lion's Gate". Je to méně známé dílo (rozhodně ne tak provařené, jako "Gates of Fire"), které pojednává o státě Izrael, specificky o šestidenní válce Izrael vs. Egypt. Chtěl jsem tak nějak pochopit obyvatele toho zvláštního státu, do kterého jsem s železnou pravidelností jezdil za Idem potit krev a ronit slzy. Z toho fascinujícího příběhu jsem pochopil, že "Ido Portal Method", styl jakým se díváme na problémy, jak cvičíme, s jakou neutralitou Ido přistupuje k bolesti, zraněním nebo i nemoci - to všechno nemohlo vzniknout nikde jinde, než právě v Izraeli.
Jedna z vět, která mi od té doby zní v hlavě je :"...není jiná možnost...". Za určitých okolností, za určitých podmínek musíme konat určitým způsobem. Ne tak, jak se od nás čeká, ne tak, ja by se to slušelo. Už vůbec ne tak, jak je dneska "normální". Musíme, protože není jiná možnost. Bez ohledu na věk, stav těla nebo mysli, dokonce (pozor rouhání...) bez ohledu na zdraví. Protože to jinak nejde.
V knize se tato věta objeví několikrát v souvislosti s vojenskou riskantní akcí nebo plánováním mise. Ta mise nemůže selhat, ta akce se nemůže nepovést. Protože "...není jiná možnost...". Musí se povést. Musí to zabrat. Protože jinak to znamená jistou smrt státu Izrael a to není přípustná možnost. Takže to uděláme, "není jiná možnost".
A tak horko-nehorko, i v létě je potřeba dodržovat potřebnou dávku pohybu - "není jiná možnost". Můžeme se namazat krémem, zvolit slušivý klobouk, možná cvičit ve stínu (a nebo ne...), zalévat se vodou. Ale pohyb je potřeba. Pohyb je život.
Letní lekce budou probíhat, stejně jako každý rok, bez přerušení. Přesný rozvrh najdete vždy https://www.pohybjezivot.cz/vyuka/letni-lekce/.
Černošice
Středa: 18-20 Černošice, park u Alberta.
Bližší info František Čejka.
Plzeň
Cvičit se bude, ale nepravidelně.
Bližší info Adriena Pecinová.
Praha
Úterý a čtvrtek, 18:00 - 20:00, TJ Sokol Královské Vinohrady (venkovní hřiště). Bližší info Petr Vojtíšek.
Pondělí, středa, pátek, 7:00 - 9:00, park Letná. Bližší info Marcel Myslivecek.
Pondělí: 18-20 Dětské hřiště naproti ulici Na Rokytce. Bližší info František Čejka.
Ostrava
Pondělí a středa od 17:30 - 19:30, Dolní oblast Vítkovic, bližší info Michal Štefek.
Pěkné léto přátelé, uvidíme se v září v pravidelných třídách.
Ale do té doby - letní lekce. "Není jiná možnost".