Ido často přichází s něčím, co mě totálně vykolejí. Napadá mě, proč mě tohle nenapadlo, vždyť je to celkem jasné. Není. Fakt není.

Jedním z podobných konceptů je “content vs. container”. Obsah versus obal. Příliš často se upínáme k tomu, jak něco vypadá. Např. žonglujeme. Nebo děláme silové cviky na kruzích. Stojíme na rukou. A nebo tohle všechno opustíme a dělat to nebudem…

Kolem každého z výše zmíněných příkladů se vytvoří kultura – začneme stát na rukou, dělat gymnastiku a žonglovat. A to je ta Ido Portal Method. Hurá. Není a pořád to není jasné.

Idovi nikdy nešlo o perfektní stojku na rukou, ani o perfektní gymnastickou sestavu – to by 24/7 dělal stojky. Nebo by se přihlásil na gymnastiku a tam by svojí pouť ukončil. Gymnastika nebo stojka – to je “container” – obal. To, jak něco vypadá, to, co děláme v očích ostatních. Ale ta forma/obal – to není ten důvod.

To, co nás zajímá, je obsah té nádoby, ne nádoba samotná. Určité dovednosti přinesou určité atributy rozvoje a TO je důvod, proč to děláme. Dostanete láhev a budete se s ní mazlit 10 let, aniž se z ní napijete? Ta nádoba, resp. ten obsah časem vyschne, už tam nic nebude, ale přesto to budete nosit s sebou v baťůžku. Hrdí na to, že máte – prázdnou lahev.

A nebo tu láhev vezmete, vypijete do poslední kapky a zahodíte. Obsah se stal vaší součástí a proto ten obal už není potřeba. Ta láhev může vypadat sebelépe, ale prostě už je prázdná. A jistě, není nic špatného na sbírání a nošení lahví. Není. Určitě ne. Jenom to není to, co děláme my.

Ido už zahodil celou řadu “lahví”, protože už je vypil do dna. O některých usoudil, že je máme vypít taky. Některé se pít nevyplatí. Některé mají vypít naši žáci, některé ne – protože je to je ztráta času a je vhodné ho investovat jinak. Povede to k lepším výsledkům.

Učit jinak, jiné věci, jiné dovednosti, jiné koncepty – protože se nevyplatí pít úplně všechno, co přijde má pěknou etiketu, barvu a tvarovanou láhev. Akorát vám bude blbě a trvá to dost dlouho.

Učitel je zkratka.