Dojedu do Thajska, kouknu do obchůdku a kouká tam na mě tenhle kokos. Civilizace přináší unikátní touhy a výzvy, jednou z nich je, zdá se univerzálně, nemít tuk na břiše.

Je “zajímavé”, že pokud člověk pracuje na poli, maká v lese, loví jeleny a tak – tohle absolutně něřeší a tahle problematika je jednak někde na konci jeho hodnotového žebřičku, jednak to skoro na 100 % nebude obézní jedinec, protože prostě fyzicky pracuje. A jakmile se začneme mít dobře, přijde s tím to, jak vypadat tak, že se vlastně nemáme dobře. Být trošku “oplácaný” byla známka toho, že člověk nemusí pracovat, že je zabezpečený a má dost kalorií – pro sebe i pro svojí rodinu a potomky. Tj. byl to dost kladný atribut. Naopak vyhublý a šlachovitý – sice vypadá nebezpečně (a možná i je), ale musí (podle vzhledu) bojovat o život, fyzicky makat a nemá dost jídla. Celý ten náš současný systém je postavený na hlavu… Hlavně nám pokaždé někdo něco nutí, jako ten časopis tady.

Jsi tlustej – musíš být hubenej. Jsi slabej – musíš zesílit. Jsi hubenej – musíš mít svaly. Klíčové – jsi nějakej… Musíš být jinej.

Nemusiš. Buďte sami sebou a nenechte si nic od nikoho nutit. Jestli chcete být “namakaní” – buďte. Jestli ne, ne a je to naprosto v pořádku. Je 100x lepší být pohodový nesportovec, než vystresovaný sportovec.