Když jsem začal před dlouhou dobou psát na Facebooku příspěvky a označovat je s #tipzbatcave, netušil jsem, kam to povede. Psal jsem každý den, měl jsem v hlavě obrovské množství informací, které jsem chtěl sdílet. Měl jsem potřebu sdílet. Psal jsem každý den a vydržel jsem to přes 3 roky.

Začátky

Nejdřív to bylo na Facebooku, věta nebo dvě. Někdy malý článek. Komentoval jsem videa a sdílel cvičení. Nebylo to pro každého a ani jsem to tak nezamýšlel. Ale tipy bylo populární. Hodně populární. A pořád jsem psal každý den. Psal jsem o kliku na prvním kloubu prstů, motýlím dřepu, ukázal jsem žížalu (dokonce i superžížalu). Naučil jsem hodně lidí “číšníka” (od té doby to půlka národa nezná jako šálky, ale jako číšníka, je vidět, odkud). Jsou to roky staré věci, ale dneska je spousta, spousta lidí cvičí. Psal jsem o běhu, síle, alfa a omega vlkovi, šermu a o józe, kolagenu, bolesti kolen a loktů, prevenci a destrukci, antifragilitě i HRV, jídle, Buteyko dýchání, superpotravinách, pokoře, transformacích, před 3 lety jsem psal o Sahamanu (tenkrát jsem ho měl ze Srí Lanky, teď je tu všude), o Fighting Monkey a stojce… Sdílel jsem hodně věcí a často, jako to dělá můj učitel Ido, jsem dával lidem poklad přímo před ně. Někdo to našel, někdo ne. Většina ne. Velké svaly, abs a návod na super zadek je dneska úspěšnější produkt (což jsem ale stejně dělat nechtěl). Prostě jsem psal o všem, co mi přišlo zajímavé, důležité, neznáme. Některé “tipy” měli stovky sdílení a tisíce shlednutí. Velká popularita. A mega práce… Byly doby, kdy jsem pár minut před půlnocí seděl před klávesnicí a zoufale jsem koukal na prázdnou stránku (umělcovo dilema…), probíral jsem se knihovnou, zpytoval svědomí, prohlížel zápisky ze seminářů. Někdy to byl dost stres, ale chtěl jsem dostát závazku. Skoro nikdo to nechápal, jak to můžu vydržet, ale přišlo mi to tenkrát jako dobrý nápad. Psal jsem i na Methorship setkáních s Idem, v průběhu dovolené, na Vánoce i na Nový rok.

Produkt

Po 231 dnech (a 231 tipech, které jsou pořád na Facebooku, jenom je nikdo nevidí, protože je Facebook dovedně schoval, ale kdo hledá, najde) jsem díky té obrovské popularitě a velkému usílí, které si málokdo dokáže představit, změnil koncept. Rozhodl jsem se, že “tipy” budou produkt a budu je prodávat na svém webu. Nečekal jsem tak negativní ohlas, když jsem dostával zprávy a emaily s tím, jak chci jenom “rejžovat” a vydělávat prachy. Cenná zkušenost to byla, nicméně jsem to udělal. Nebylo to nijak masivně populární, ale kolem stovky předplatitelů jsem měl víceméně neustále. Nikde jsem nedělal reklamu, prostě to tak nějak žilo svým životem a občas si někdo něco objednal. Pokud vím, nikdo nic podobného v Čechách zatím neudělal. A tak jsou články z různých zdrojů pořád víceméně marketing, který má na ten který web nebo službu upozornit (se vším, co k tomu patří).

…a teď to končí

Po 3 letech a něco pramen vyschnul. Už mě to nebaví, nemám na to čas ani sílu a už mi to ani nepřijde jako dobrý nápad. Byla to velká škola a cenná zkušenost. Dost lidí v průběhu času usoudilo, že je to dobrý nápad a taky začalo psát tipy – s jiným označením, jiným číslováním, ale objevilo se dost “klonů”. A postupně, po pár dnech nebo týdnech končily. Není to vůbec legrace, psát každý den. Ba ani každý týden. Postupně jsem psal jenom na “tipy” a už mnohem méně veřejně dostupné články. Nebyla síla a ani inspirace, všechno pohltily “tipy z batcave“. Posledních pár měsíců mi vydatně pomáhal Michal Štefek a Petr Vojtíšek. Popsali hromadu znalostí a zkušeností, jiný pohled na věc prospěl a chvilku to ještě fungovalo. Zatímco někdo má návod na bicepsy a plochá bříško, u nás se řešila špatná funkce štítné žlázy, optimalizace mozku nebo speciální drily na periferní vidění. Ale máte jeden zdroj energie a ten se dělí na spoustu pramínků – na rodinu, kamarády, práci, trénink, myšlenky, čtení a psaní, jinou tvorbu, filmy atd. A já jsem víc a víc cítíl, že se tomu nechci věnovat, že bude lepší ten pramen zastavit a použít ho na něco jiného. Ono taky před 3 roky jsem měl 60 studentů. Dneska jich máme přes 250. A já chci rozvíjet nejen sám sebe, svoje učitele, ale i svoje studenty a to bere taky energii. A dneska radši přemýšlím o tom, jak zlepšovat naší komunitu, než plánovat, co budu psát na tipy. A to platí pro spoustu dalších oblastí.

Bylo to moc dobré

Paradoxně mi psalo hodně lidí, že přestali “tipy” sledovat, protože to bylo moc. Moc často, moc kvalitní, moc hluboké úvahy, které ani nestačili do druhého dne zpracovat a už jsem na ně valil další. Taky dobrá zpětná vazba. Upřímně mě už nebaví zásobovat veřejnost hromadou informací, které už stejně dostupné jsou, jenom si je nikdo nehledá. Některá témata jsou pro mě hodně vyčerpaná (stojka nebo dřep, vlastně nevím, proč bych o tom ještě měl něco psát – všechno tam je). Chci se věnovat právě těm, co hledají, hledají víc a hlubší úrovně. A to jsou dneska moji žáci. Informace nejsou znalosti a už vůbec ne moudrost. Informací je všude kvanta, stejně to nidko nechápe…

Co s tím dál?

Všechny tipy jsou pořád na webu, mazat je nebudu, ale jak se k nim dostat? Nevím, něco se s tím stane. Je to hodně článků, přes 1000, takže jenom se tím prokousat je dost práce, natož si z toho něco odnést… Možná udělám nějaký jednorázový vstup, možná z toho udělám nějakou knihu nebo něco, ale teď nevím. Chci se věnovat jiným věcem a “tipy” už dosáhly svého zenitu. Takže díky, byla to jízda. Král je mrtev, ať žije král!