Pokud jste nikdy nedělali dřepy s činkou, tak se jednoho dne nevypravíte do místní posilovny, nenaložíte si 250kg a nezkusíte to, co kdyby (nebo možná jo, jestli se jmenujete Hulk). Začnete pomalu – nejdřív s osou, možná s jenom s dřevěnou tyčí. Pomalu, pomalu budete připravovat mysl i tělo a po malých krůčcích začnete zvedat víc a víc a jednou možná zvednete hodně. Nebo taky ne.

Tak proč si myslíte, že někoho naučíte třeba muscle-up za 5 nebo za 15 minut? Naučíte, jistě, pokud má shyb a dip tak jo.

A je to dobrá zpráva nebo špatná zpráva?

Možná ho totiž naučíte i něco jiného – jak si léčit namožené svaly, záněty šlach nebo ještě něco horšího. Dneska jsem mluvil asi se 150tým člověkem, co má pochroumané rameno nebo bolavé lokty z toho, jak ho někdo “naučil” muscle-up. Ten den to fungovalo, za týden taky a pak se něco stalo a už to nefungovalo. Ani muscle-up, ani ramena (nebo loket). Já jsem velice, velice opatrný v tom, co s ostatními cvičím. Zranění se může stát, ale chceme se toho vyvarovat.

Na muscle-up si dávám s každým hodně na čas – naučit se to dá rychle, ale chceme postupně připravit lokty a zápěstí a ramena na tu zátěž. Klidně pár měsíců, stejně není kam spěchat. Dokud není člověk připravený, tak prostě musíme počkat. Pak se to stane “skoro” samo a bez následků.

Když budete každý den pinzetou tahat výhonky kytek ze země, tak taky neporostou rychleji. Všechno má svůj čas.