“Učitel si vybírá svého žáka” – od té doby, co učím jsem si na tohle vzpomněl mnohokrát. Ač vás to možná překvapí, tak to není naopak. Učitel se možná objeví, když je žák připraven, ale…

Mám nějak pocit, že je to jinak. Najdete si svého učitele, začnete u něj studovat, budete se u něj učit, ale on si vás stejně musí vybrat, aby vás něco naučil. Aby vám ukázal, co zná. Co je pro něj cenné. Aby s vámi sdílel detaily a “neviditelné” drobnosti.

A to, ať chcete nebo ne, se nedá koupit. Ani “udárečkovat”. Ani ani.

Ono možná tajemství neexistují, ale existuje vetší hloubka učení. Učitel je možná jediná zkratka, řekne vám nejen co máte dělat, ale co dělat nemáte, ušetří vás slepých uliček a poodhalí vám oponu znalostí. Nechá vás pracovat a vykoupat se v chybách, ale to je součást procesu. Učitel vás nebude vodit za ruku.

Může to být prostě jenom proto, že nejste někomu sympatičtí (to je pech, ale stát se to holt může). Nebo že nemáte zapálení pro věc, pak se nedá nic dělat. Nebo že se učíte u pěti dalších lidí – pak nehledáte učitele, ale kupujete si znalosti jak zelí na trhu. Čekáte super květák a dostanete zelí. Stejně jako každý na tom daném trhu. Nejde ani o obchod, ani o peníze, ani o tajemství.

Prostě učitel si vybírá svého žáka.