Jste ohební? Nebo chcete být ohební? Chcete flexibilitu? Tenhle článek popisuje, jak moc se dá ve strečinku pokročit za pár měsíců.

Malá sázka o velký rozsah

Jak jsem psal tady, před pár měsíci jsem se vsadil s kamarádem z Hong-Kongu, kdo si dříve dá špičku pod bradu. Zatím tam nejsme ani jeden, ale už máme oba špičku napnuté nohy na čele.

Když jsem se o tom dohadovali, tak jsem tipoval 3-4 měsíce práce. Trvalo to 9 měsíců… Nebylo to každý den, někdy jsem měl dlouhou pauzu, takže to možná (určitě…) jde rychleji. Nicméně čím víc se znám a poslouchám, tím jsem někdy prostě věděl, že si musím dát pauzu a odpočívat. Tohle byl víceméně takový vedlejší projekt, ten hlavní je pořád stojka. Je dobré mít pár cílů, hlavních i vedlejších a přepínat mezi nimi.

Co je to ten Wushu stretch?

Ten název pochází z Číny, je to příběh o mistrovi bojových umění, který si na dvorku procvičoval svoje dovednosti a chlapci, který ho viděl a následně oslovil. Chtěl se také naučit bojovat a mistr mu řekl, že pokud za 45 dní (myslím…) dá špičku svojí napnuté nohy pod bradu, tak ho vezme a bude ho učit. I chlapec nelenil, rozcvičil se řádně a mistrovu podmínku splnil. Moji bojoví kamarádi možná v komentářích doplní, jak to vlastně bylo (jména, letopočet, lokalitu atp.), ale tak hrubou představu máme :o)

Ja bych se teda nenaučil nic, 9 měsíců je o maličko víc, ale zase jsem mlád 40 let, ne 12 nebo kolik byl ten hošík.

Co mi to přineslo?

• velkou, i pro mě až nereálnou mobilitu.
• můj dřep s činkou na zádech se rapidně změnil. Úplně bez problému ATG dřep (a to jsem vždycky dřepoval OK, ale teď je to úplně jinde)
• obrovský pokrok v mobilitě kotníků
• ač rozsah pro tenhle stretch najdete hlavně v zadní části nohou, i záda se protáhnou a uvolní
• uvědomil jsem si (znovu), jak je potřebná flexe páteře, nejen extenze kterou dělám v různých typech mostů
• to co dřív bylo obtížné, je teď směšně jednoduché
• to co dřív bylo nemožné, je teď obtížné
• celkově je můj rozsah velice, velice dobrý o půlnoci a bez rozcvičení
• mnohem větší svoboda pohybu než jsem měl. Dokážu se teď hýbat mnohem mnohem lépe (v extrémních pozicích)
• trpělivost, trpělivost, trpělivost…
• pokud bych fakt neměl cíl a sázku s Andresem, tak bych to možná nedal
• jak to tak bývá, naučil jsem se o svém těle a postupu dost a dost
• normálně je flexibilita a uvolnění z VELKÉ části mentální hra, když vám to vysvětlím, tak dokážete části těla uvolnit a povolit celkem rychle, ale tohle bylo za hranici
• překážky jsou od toho, aby vás otestovali, jak moc tu danou věc/dovednost/znalost chcete

Udělal bych to znovu?

Pokaždé, když se mi něco zadaří, něco se naučím, tak se ptám sám sebe, jestli to za to stálo. Jestli bych to udělal znovu. Wushu stretch? Na 100 %. Benefity jsou mnohem, mnohem větší než jenom hodně hluboký předklon.

Jak na to?

Neexistuje jeden postup a jedna technika (resp. můžete to zkusit, ale nevím nevím…). V mém případě to byla kombinace – pulzy, silový strečing, dlouhých aktivních výdrží, soustředění se na různé části celého řetězce a jejich izolace a protažení… Tělo není stabilní, neustále se mění (viz. list) a tomu by měl odpovídat i postup. Pár dnů to, pár dnů ono, ale postupně se hrabošit potřebným směrem. A mít trpělivost :o)

Postupné zlepšení

Pokud se vydáte na podobnou cestu, nečekejte cíl za měsíc. Ani za dva. Každá obtížná věc něco trvá a tohle je obtížná věc. Kdyby to bylo jednoduché, tak to umí každý a stojí se na to fronty.

21.srpna 2012

Tady jsem se o tomhle protažení poprvé doslech a zkusil, jak na tom jsem. Víceméně jsem to instantně zamítnul jako totálně nereálné a nepotřebné. Chyba. Můžete vidět, že moje flexibilita nic moc velkého. Hohoho….

23.října 2013

Na základě tohoto obrázku jsme se s Andresem vsadili. Nemám bohužel fotku, jak jsem na tom ten den byl, ale tak nějak to začalo. Řekl bych, neskromně, že dost naprůměrná mobilita – zkuste dát loket na špičku protilehlé nohy. Jak to šlo?

23.února 2014

Velké zlepšení, už nějakou dobu na tom pracuju. Začal jsem experimentovat s různými technikami, pochopil jsem, že musím hodně uvolnit i kotník. Stejně tak pomohlo střídání výšky nohy – jednou dole, jednou nahoře, jednou uprostřed. Časem člověk začne cítit jednotlivé svaly, kde přesně jsou pevné a kde je potřeba je rozpustit.

6. dubna 2014

Tady někdy jsem začal vidět světlo na konci tunelu. Jednou jsem se i dotknul palcem hlavy, ale nedokázal jsem to zopakovat, takže to nepočítam. Dalších pár týdnů jsem se neposunul ani o píď a bylo to spíš horší. často mám takovéhle rekordy – něco se povede a pak mi to nejde ani za boha. A pak se to objeví znovu a znovu a je to častější. A pak je to najednou nové “normální”.

29.června 2014

A hurá, tady se z toho stalo “normální”. Podařilo se mi to tři dny za sebou, takže jsem usoudil, že je čas na fotku. Jak vidíte na výrazu v obličeji, nebyl to ten nejpříjemnější okamžik v mém životě, ale dneska je to zase o kousek lepší.

Andres to dal taky, asi 14 dní po mně.

Kam dál?

Tak určitě noha pod bradu… Ale jde to ještě dál, koukněte se na Summer O’Black, takto velice pilné studentky ze stáje Ido Portala. Ten dřep s nohou za nohou už dám, ale tu nohu mám zatím od hlavy dost daleko.

Tady je dost dalších příkladů, kam až se dá s mobilitou jít. Dost dovedností mi ještě chybí, ale to se poddá, nepracuju jenom na mobilitě. Časem.

Trpělivost přináší dobrou mobilitu :o)