Můj kamarád Zack popsal velmi pěkně svoje zkušenosti s Idem a procesem online coachingu, tj. výuky na dálku, za pomoci emailu a youtube videa. Z vlastní zkušenosti bych poznamenal, že to funguje a velmi dobře. Ale…

Za prvé to není pro každého, musíte být připravení, že na spoustu věcí musíte přijít sami (a to je dost možná záměr…), takže pokud čekáte, že vás někdo povede za tlapičku, tak to se nestane. Musíte makat sami, nikdo vám nepočítá opakování, nedrží ručník ani nešeptá pochvalná slůvka do ouška (naopak, když něco neděláte podle očekávání, dostanete sodu, popř. vás Ido vyhodí, protože neděláte, co máte).

Za druhé – je to běh na dlouhou trať. Dovednosti, které Ido učí, trvají dlouho. Ač je to technicky velmi výživné a řekl bych, že naučit stojku na jedné ruce je “kapičku” těžší než učit dřep nebo pozved, dá se to udělat, jak napovídá hromada Idových studentů. Ale je to na dlouho (z podstaty věci, je to prostě obtížné).

A za třetí – ten, kdo to učí musí dobře vědět co dělá a proč. Stejně jako když jsem se učil u Yuvala stojku, dostal jsem velice podrobný popis toho, co mám dělat a jak. Nebylo to “copy-and-paste”, naopak velice podrobný rozbor chyb. Idův program je dost komplikovaný a musím říct, že já bych to takhle nedokázal napsat. Za 11 měsíců s Yuvalem jsem stál 60 vteřin ve stojce. A to, co dělám teď s Idem je podobné – dostávám se do míst, kam jsem v životě nedoufal, že vůbec nahlédnu. Takže to funguje. Kdo tvrdí, že ne, neví o čem mluví – nezkusil to sám jako student a nebo to není schopen dělat (a viz. výše – já bych takhle program sestavit nedokázal).

Učit někoho na dálku jde, ale celkem logicky – není to to samé, jako osobně. Osobně je preferovaná varianta, ale online-coaching je hned druhý v řadě. Proces a postup bude jiný, ale výsledek taky výborný. Ale váš učitel musí být učitel. Ne někdo, kdo vám napíše “dělěj 5×5, jez maso a hodně zeleniny a budeš v pohodě”.

Zackovi se říká “fridge” – lednice, protože jeho konstrukce je hodně, hodně robusní (je širokej jak náklaďák). Tak než jsem to začal překládat, radši jsem se ho nejdřív zeptal, jestli to mohu použít a publikovat. A protože byl úplně v pohodě, tak tady to máte.

Na Facebooku je Zack tady, na Instagramu ho můžete pronásledovat zde. Originál příspěvku je tady.

Moje recenze Ido Portal online trénink

Měl jsem to štěstí, že jsem Ida potkal někdy na začátku roku 2011, když jsem žil v Israeli. Organizoval jsem jednu akci a pozvali jsme Ida a Odelii do tělocvičny kousek na sever od Tel-Avivu, kde jsem pracoval. Pracovat s Idem nebo Odelií je něco, co musíte zažít na vlastní kůži. Styl, jakým učí je silně ovlivněný tím, jak Ido cvičil (a učil) capoeiru a také jeho izraelským původem. Spousty Evropanů a Američanů je trochu zaskočeno jejich “tachless” (vygooglujte si to, je to něco jako esence) přístupem. Jsou to praví Izraelci. Na povrchu tvrdí a pyšní, ale uvnitř s jistou dávkou jemnosti. Jsou velmi striktní a chtějí po vás hodně, ale je z toho cítít, že chtějí, aby jste se zlepšili, je tam povzbuzení. Pořád slyším v hlavě Odelii, jak mi říká :”Zacku, proč to děláš takhle!?”. A nebylo to míněno jako přezíravá otázka, spíš věděla, že jsem schopný to udělat lépe. První věc, které si všimnete je to, že Ido je učitel v tom nejryzejším slova smyslu a jenom tak náhodou učí pohyb. Ten člověk je chodící Wikipedie, ale s mnohem větší dávkou vášně. Jeho styl je velmi náročný a ve svém úsilí nepolevuje a je snadné vidět proč. To, že nedělá kompromisy přineslo jemu a jeho studentům schopnosti, kterým není rovno. To je klíč k jeho uspěchu a k úspěchu těch, co s ním trénují. V tu dobu jsem si to neuvědomoval, ale tohle bude největší věc, co ovlivní mojí práci s Idem jako jeho online student.

Online coaching

Bylo to skoro rok po té, co jsem potkal Ida, kdy jsem si mohl dovolit online coaching. Asi hlavní důvod byla cena. Což je něco, co hodně lidí probírá a k čemu se ještě vrátím. Jakmile jsem si byl jistý, že si to mohu dovolit, tak jsem neváhal. “Resubmit” (volně přeloženo – “znovu”, “poslat znovu”, poznámka překladatele) bylo slovo, kterého jsem se začal bál. Hned ze začátku mi došlo, z prvních střípků konverzace, že musím trénovat na vyšší úrovni, než jsem byl zvyklý. Čtyři až šest hodin tréninku denně, šest až sedm dní v týdnu. Byl jsem dost naivní, když jsem si myslel, že do toho “občas vmáčknu CrossFit WOD”. Styl tréninku byl o dost jiný než jsem byl zvyklý. Ten samý trénink každý týden, pokaždé se snahou zvednout kvalitu. A kvalita byla to, o co šlo. Ido mě po první fázi skoro vyhodil. Nezlepšoval jsem se podle jejich představ. Opět – žádné kompromisy. Slíbil jsem Idovi, že zdojnásobím moje úsilí a taky jsem to udělal. Když jsem poslal svoje video na konci druhé fáze, Ido mi odpověděl, jak je jeho zvykem, velmi stručně:

“Jsem moc rád, že vidím to zlepšení – s touto fází jsem Zacku spokojený. Pokračuj v tom, co děláš, jsi na okraji další úrovně – teď jsi se oficiálně přesunul z úrovně ‘Shit’ na úroveň ‘Suck’. Respekt Ido”

Chtěl jsem si ten email vytisknout a zarámovat.

Tady je moje video po 3 měsících tréninku. Teď je to skoro 3 roky, co jsem tohle video natočil. Během toho času jsem se hodně snažil, abych trénoval s Idem, jak to jenom šlo. Jel jsem na dost akcí všude možně po světě, protože online coaching (ač je to výborný program) je jenom malá část z velkého světa. Trénink s Idem a jeho týmem má světovou kvalitu, bez diskuze. Teď, když tohle píšu sedím na letišti a jsem na cestě do Thajska, kde bude Movement Camp 2016. Můj druhý v pořadí.

A stejně pořád dělám online trénink. Proč? To, že na mě Ido a Odelia dohlíží bez ohledu na to, kde jsem, mě motivuje, udržuje mě to v provozní teplotě a jsem upřímný sám k sobě. V jednu chvíli, kdy jsem si dal od online tréninku rok pauzu, jsem uspořádal Movement-X v Seattlu, kde výborně učili Johnny a Odelia. Na konci si mě Odelia vzala stranou a řekla :”Za poslední rok jsi udělal velký pokrok, je to obdivuhodné.”. Usmál jsem se a byl jsem pyšný. Ale ona pokračovala :”Mohl jsi se dostat mnohem dál, kdyby jsi cvičil s námi online.” A měla pravdu.

Stojí to za to?

Ujasněme si jednu věc, byl jsem vždycky atleticky dost průměrný. A během necelých dvou let mi ukázali cestu, která mě dostala do světa takové svobody, o které jsem si nikdy nemyslel, že zažiju. Jo, triky jsou fajn. Shyb na jedné ruce a stojky, akrobacie, dvojnásobek svojí váhy na dřepu s činkou. Ale musím upřímně říct, že nejvís oceňuju ti svobodu pohybu, kterou moje tělo teď zažívá. A jasně, svobodu, které ještě přijde. Když chlap s grácií ledničky může vlézt do hodiny moderního tance, to je svoboda. Když může trapný Žid dělat akrobacii, to je svoboda. Když se napravená pumpička (v originále meathead), co váží 88 kilo, může pustit na sestavu na kruzích, to je svoboda. Ido a Odelia mi ukázali, jak na to. Vždycky jsem hodně spěchal, chtěl jsem umět tu další “věc”. Teď jsem se naučil mít rád proces, protože člověku se nedaří, zas a znovu to nejde. Znovu a znovu se snaží něco udělat. To je teď to, kde jsem našel zalíbení. Občas fakt, kdy se vám něco povede a dosáhnete svého cíle je to největší zklamání. Ale je pořád na čem pracovat a Ido ví, jak na mě přitlačit jako nikdo jiný, s kým jsem pracovat.

Ta Metoda, to, jak je Ido oddaný učit svoje studenty, to je to, na co jsem nejvíce hrdý. Nikdo mě nekrmil lžičkou. Zasloužil jsem si svůj postup krví, potem a ano, slzami. Noci, kdy jsem byl vzhůru do půlnoci, jenom abych dokončil svých 30 sérií stojky na jedné ruce. Nepočítaně dní, kdy jsem zrušil svoje plány s přáteli, abych pracoval na akrobacii. Možná si myslíte, že by se vám líbilo trénovat 4-8 hodin denně, 7 dní v týdnu, ale pro hodně lidí tohle není realita. Chcete se dívat na další seriál na Netflixu? Narozeninová párty? Přespání u někoho? Na 100% je to vaše volba, ale pravděpodobně nesplníte Idův standard.

A navíc je tu ta cena. A proto to bude jednoduché. Pokud si to můžete dovolit a tím vážně myslím, jestli si to můžete dovolit – peníze, čas, úsilí? Jestli ano, ok. Pouze vy znáte svojí finanční situaci, aby jste mohli tu volbu učinit.

Pro mě, kdykoli to bylo jen trochu možné z finančního hlediska – trénoval jsem s Idem. Když ne, šetřil jsem a pracoval, aby to příště šlo. Pokud si myslíte, že je to předražené, mám pro vás jednoduché řešení – nedělejte to.

Zakončil bych ještě jedním bodem. Pokud hledáte někoho, kdo vás bude držet za ruku, špitat vám do ucha a říkat vám, jak úžasná a unikátní sněhová vločka jste, netrénujte s Idem a jeho týmem.

Pokud jste z cukru a nezvládnete kritiku, netrénujte s Idem a jeho týmem. Pokud potřebujete neustálé povzbuzování, netrénujte s Idem a jeho týmem. Jestli chcete, aby Ido, Odelia nebo Johnny byli vašimi nejlepšími přáteli, netrénujte s Idem a jeho týmem. A asi nejvíc důležitý bod – pokud nejste připraveni přijmout pozici studenta a být otevřený tomu, co vás kdo bude učit, netrénujte s Idem a jeho týmem.

ALE, pokud dokážete obětovat každý den čas a makat jako blázen. Pokud dokážete přijmout často drsnou kritiku. Pokud dokážte přijmout roli studenta a ne zákazníka. Pokud dokážete věřit svým učitelům. Pokud tohle dokážete, tak máte možná šanci.

Jestli máte jakýkoliv dotaz, dejte mi vědět. Část z toho, co dělám můžete najít na Instagramu na @z.finest.fridge